Zbavte se plísní. A tentokrát pořádně!
Konec zimy je ošemetné období. Na jedné straně vyhlížíte sluníčko a možnost zbavit se těžkých kabátů; do vašeho bydliště se ale možná vrátila odvěká a nelibá potíž – plísně. Proč vznikají, jaká jsou zdravotní rizika a jak se jim bránit?
Plísním se daří na studených stěnách, na kterých se sráží vlhkost. Vodní páry se z mísntostí obvykle odvádí větráním nebo prostupují skrz stěny. Jakmile jich je moc, kondenzace zhorší tepelné vlastnosti stěny a to pak vede k stálému většímu a většímu srážení. Pro srovnání: v 1 kubíku vzduchu při 25° C může bý 0,2 dl vody, ale při nule jen 0,05 dl. Pokud máte špatnou tepelnou izolaci stěn a málo větráte, otevíráte plísním dveře dokořán.
I když odhlédneme od hyzdění stěn, plísně mají negativní zdravotní vliv zejména na malé děti. Mohou evokovat kašel, alergie a v nejhorších případech vést i k astmatu. Plísní si však rychle všimnete a ještě rychleji (alespoň krátkodobě) je odstraníte. Jsou nemoc a jako u všech nemocí je nejlepší prevence:
Co dělat, když už plíseň rozbujela? Na trhu je třináct do tuctu dezinfekčních výrobků typu Sava. Plíseň postříkejte, nechte pár hodin působit a pak setřete. Hadr vyhoďte (opět nestačí do koše). Pak pečlivě oškrábejte omítku z o něco větší plochy, než byl rozsah napadení, omyjte (stačí mýdlem) a po oschnutí znovu přetřete – ideálně speciální malířskou barvou, která obsahuje látky bránící růstu plísní.
Možná se vám zdá poněkud drastické hned šahat ke škrabání, nicméně tím nebudete riskovat návrat plísně v jinou (a třeba mnohem horší) dobu. Zajímavým řešením je také po odstranění plísně natřít postižené místo hašeným vápnem bez jakýchkoli příměsí. Stěny mohou odvádět páry a vápno dobře drží na všech obvyklých stavebních materiálech; a navíc je levnější než barva.
Pokud vám nezabere Savo a spol. a nechce se vám vrhnout po hlavě do škrábání, rozhodně si nechte poraditod profesionálů na plísně – pokud je podceníte, budou se stále vracet a kazit vám klid a pohodu domova.